Útok na Moravu

DSC_5897

Uplynulý víkend znamenal zřetelné rozdělení česko-moravského elektroleteckého nebe. Zatímco v Chomutově bojovalo 19 ryze českých soutěžáků o titul mistra ČR v převíjení malých motorů (RCEK), celá Morava si dala dostaveníčko v Hranicích na soutěži malých výškoměrů RCEV.

Pouze já a Honza Kubica jsme jako „přeběhlíci“ dorazili společně na Moravskou bránu. Nutno uznat, že hostitelé se k nám zachovali velmi galantně, a i přes naše nepříliš dobré výkony nás nechali docela vyniknout.

Pěkně připravená soutěž, profesionální občerstvení s točeným pivem, několik časoměřičů a k tomu ideální počasí. Co víc si lze přát. Nezačali jsme právě nejlépe. Honza v prvních dvou kolech přistával za nula bodů, já jsem si ve druhém kole udělal pěkný škrtací start za necelých pět minut a ve třetím kole se mi při přistání napletl do cesty model z vedlejšího startoviště (možná jeho pilot to viděl naopak?), následoval půlpřemet přes záda časoměřiče do prostoru mimo přistávací pásku a ještě ulomená směrovka.

No nic, vteřiňák to spraví. Pěkně jsem si zafixoval model opřený o ucho mezi židli a kufr s nářadím a lepím směrovku. Ovšem náhlý termický poryv větru se do nastavené plochy  křídla opřel a ulomil mi ucho, jak jsem vybuchl a snažil se křídlo ze židličkového sevření vytáhnout, ulomil jsem v rámci symetrie i druhé ucho… Pomalu jsem vypustil páru, namíchal kyblíček epoxidu a pod odborným dohledem pana Reicharda vše v klidu slepil, naštěstí mi rozlosování v té chvíli dalo asi půlhodinu volného času, navíc se mi podařilo zvětšit vzepětí, což možná zlepšilo už tak skvělé výkony modelu :D .

Poslední dva starty proběhly z naší strany už v klidu a k velkému překvapení jsme oba postoupili do šestičlenného finále, které se letělo pouze na jedno kolo. Honza konečně uplatnil svoji natrénovanou techniku létání nízko a daleko a za letos výborně létajícím Petrem Malčíkem obsadil druhé místo. Já jsem byl na první pokus dole po třech minutách, ale opakovaný start již dopadl dobře a za necelých 11 minut jsem bral čtvrté místo za Alešem Krátkým, který sice chvíli předstíral, že mě na bednu pustí, ale pak i on předvedl, že se umí zachránit z malé výšky a medaili získal právem.

Jediné co mě mrzelo, že jsem kvůli těm komplikacím s opravou neměl čas vzít na chvíli do ruky foťák – tak aspoň zde se můžete podívat na snímky od Radima Barče (na titulní fotce), včetně mojí přistávací nehody.

Výsledky soutěže na Stoupáku

Petr Dušek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>