Práce s mládeží v LMK Hořice
V říjnu jsme opět „rozjeli“ kroužek mládeže při DM v Hořicích. Malé modelářské adepty, tak kolem 7-9 let připravuje Jirka Rídl. Staví s nimi malé papírové a balsové modely. Ti starší pak postoupí k Jirkovi Mádlemu a lepí už klasická házedla z balsy, případně větší modely kategorií A3, A1.
Letos jsme obdrželi od modelářského svazu stavebnice radiem řízených modelů Vosa včetně jednoduché RC výbavy. Z mého hlediska je to dobrý počin, neboť i ta modelařina je dneska drahá a tak se doposud stavěla házedla a menší, materiálově nenáročné modely. Nemůžu se ubránit dojmu, že to ty starší kluky i trocho odradilo, protože to pro ně bylo docela fádní 2 roky stavět jenom házedla. Když jsme rozbalili Vosy, tak už na první pohled kluci ožili, protože to bylo něco nového. Já to oceňuji hlavně proto, že tato ivestice obnáší tak kolem 3.000,- Kč a to si dneska rodiče rozmyslí jen tak investovat s nejistým výsledkem.
Protože volné modely je čím dál obtížnější provozovat z důvodu nedostatku vhodných ploch, tak se stále více ujímají radiem řízené modely, kterým stačí na polétání větší fotbalové hřiště a tady vidím šanci tu mládež do toho RC dění vtáhnout. Nevím jestli to není jen moje naivní představa, ale myslím, že si tím v klubu vychováme i nějaké nástupce.
Vzhledem k tomu, že jsem především příznivcem historických modelů, tak si myslím, že by tito kluci mohli začít létat například větroně ARC. Stavebnic i cenově dostupných je na trhu dost, kategorie je nenáročná. Vypustí se éro do 100 m, nalétá se 300 sec. a v klidu přistane do prostoru např. 200 x 200 m.
Ani kategorie RCVS (větroně řízené 2 servy) není špatná. Na závodech je vidět kromě špičkových modelů i historii. Z půd byly snešeny Démanty, Tracy, Anromédy a pod. a i ty se slušně, v rukou dobrého pilota, umisťují. Občas se létá i s většími házedly a hlavně, lze to létat i s modely klasické konstrukce, takže je to i cenově dostupné jak pro mládež, tak i pro nás důchodce. Jediná nevýhoda RCVS, že se musí pilot trefit do “ kapesníku “ a to vyžaduje i dost nešetrná přistání, pokud mu jde o body. A pak se lepí a lepí. Ale i tak, pro ty mladé kluky je to zkušenost. Takže, já osobně se těším, že se najde nějaký můj žák a začne mě v nějaké kategorii prohánět a hlavně, doufám, že se najde někdo, kdo tu káru v našem klubu potáhne dál.
A ještě jedna myšlenka, kluci budou i manuálně zručnější (i když dnes je to samý filozof, právník,historik) ale myslím, že zase přijde doba, kdy se ocení řemeslo a pak se to hodí. Zkuste dnes najít klasického soustružníka, frézaře, zámečníka. Všechno robot taky nezvládne a když už u něj stojím, musím vědět něco o materiálu, který zrovna hlodám a vzpomenout si co je dřevo, železo, hliník a pod. a co s tím lze dělat.
Takže moje přání všem co se snaží z těch kluků něco udělat – pevné nervy.
Zdraví Jarda Vagenknecht
(titulní fotografie modelu Vosa je použita ze stránek výrobce stavebnice – Classic Models)
