Testovací soutěž elektrovětroňů
Vážení kamarádi modeláři,
tak máme v Hořicích odlétanou testovací soutěž elektrovětroňů pro mládež do 15ti let, kterou uspořádali členové LMK Hořice ve spolupráci s domem dětí Hořice.
A zde je pár dojmů z jejího průběhu. Moc dětí se nesešlo, pouze 7 účastníků, ale já jako pořadatel a současně autor, který to spískal, jsem byl i rád, protože bylo dost času mezi jednotlivými koly pohovořit, co kde a jak vylepšit a bylo také více času na nabíjení bateriií.
Nejdříve bych chtěl poděkovat kamarádům z LMK Mnichovo Hradiště, kteří přivezli 4 závodníky a sami vytvořili početnou skupinu radilů. Zejména mne zaujala jejich koncepce stavby modelů, kde elektromotorky jsou umístěny nad křídly na pylonu, takže nehrozí poškození vrtule a nebo hřídele při tvrdším přistání. I píchnout s tím jde, když jde o body za přistání. Naši kluci létali s modely typu “ co dům dal“. Páni vedoucí prohrabali regály a ze zbytků po různých havariích se sestavili éra. Asi nejlépe létaly křídla z A2 Archangel, docela solidně si vedly zbytky z historického modelu Jaded Made. Škoda, že naši kluci nedodělali další éra v kroužku, máme rozestavěny další 3 ks, ale zatím v kostře.
K samotnému létání. Časomíru jsme použili od RCVS, kde je po minutě hlášen čas reproduktory. Byly vytyčeny dva přistávací čtverce 30 x 30 m a 15 x 15 m, do kterých se závodníci snažili přistát a zlepšit si tak skóre. Počasí nám přálo, bylo 10 – 15 st./C, vítr 1 až 3 m/sec., polojasno a kolem 11 hodiny bylo navařeno i dost termiky, takže bylo dosahováno i slušných letových časů. Asi větší honičku měli pomocníci, kteří nezkušeným žáčkům radili kam zaletět, aby z té termiky taky něco měli. K mému překvapení se nic nerozbilo i když starty byly někdy docela divoké. Žáčci se i docela trefovali do přistávacích čtverců.
Soutěž proběhla v pohodě a přátelském duchu. Odpoledne se vyhlásily výsledky, rozdaly diplomy a první tři obdrželi hořické trubičky jako sladkou odměnu za předvedený výkon. Celkově na mně to naše závodění udělalo dobrý dojem a hlavně mám dobrý pocit z toho, že se něco udělalo pro žáčky. Vím, že je spousta kategorií (RCEN, RCEO, RCEK, RCEV atd.), ale všechno je pro svoji náročnost a fištróna určeno spíše pro dospěláky a cenově je to také náročnější. Naší snahou bylo vymyslet něco jednoduchého co by ti začátečníci zvládli a myslím, že se to povedlo. Vždyť naši kluci měli cca 10 startů před soutěží a zvládli to.
Ve fotogalerii je přiloženo pár fotografii ze soutěže.
Zdraví Jarda Vagenknecht
